|
|
Ústavní limity trestního řízení
Kořínek, Štěpán ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nese téma "Ústavní limity trestního řízení" jako esenciální stavební kameny procesu vyvozování trestní odpovědnosti. Za zásadní středobod tohoto tématu je přitom považováno právo na spravedlivý proces. V rovině institucionální garance jeho zachování a prosazování se ve významné míře podílí Evropský soud pro lidská práva skrze svoji judikaturu. Práce je rozčleněna do třech ústředních kapitol, které se dále člení na jednotlivé podkapitoly. První kapitola se věnuje základní charakteristice ústavních limitů trestního řízení, zejména z pohledu jejich pramenů a institucionálního zázemí. Druhá kapitola se zaobírá dílčími aspekty práva na spravedlivý proces. Tato kapitola je přitom nejobsáhlejší, neboť subsumuje jednotlivé komponenty řadící se pod pojem spravedlivý proces. Třetí kapitola je věnována perspektivám ústavních limitů trestního řízení, zejména v rovině rekodifikace trestního práva procesního v podmínkách ČR a v souvislosti s možnou podobou nového trestního řádu. Primární cíl uvedené práce spočívá v předložení a prozkoumání hlubšího schématu práva na spravedlivý proces s poukazem na vzájemné souvislosti mezi jednotlivými součástmi. Vedle obecné charakteristiky jeho dílčích prvků by práce měla reflektovat i vybrané zvláštnosti a specifičnosti individuálních aspektů práva na...
|
|
|
Účastníci správního řízení a jejich právní postavení
Kadeřávková, Martina ; Staša, Josef (oponent)
Účastníci správního řízení a jejich právní postavení Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje účastníkům správního řízení a jejich právnímu postavení. Cílem autora je popsat právní úpravu účastníků správního procesu a jejich vybraná procesní práva v České republice, poukázat na deficity právní úpravy a předložit návrhy de lege ferenda. Autor při psaní užil popisnou metodu a kritickou analýzu. Rigorózní práce obsahuje rovněž komparaci se zahraniční právní úpravou. Autor vychází z českých a zahraničních pramenů. Práce obsahuje postřehy autora k předmětné problematice. Rigorózní práce je tvořena úvodem, osmi kapitolami a závěrem. V úvodu autor uvádí cíl práce, metodologii, zdroje, členění práce a důvody, které vedly k sepsání rigorózní práce. První kapitola se věnuje správnímu řízení, jeho charakteristice, členění, předmětu a základním zásadám činnosti správních orgánů. V druhé kapitole vymezuje autor subjekty správního procesu. Třetí kapitola obsahuje charakteristiku účastníků správního řízení. Autor zde vymezuje jednotlivé kategorie účastníků podle správního řádu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na způsobilost být účastníkem. V páté kapitole autor rozebírá procesní způsobilost. V této kapitole se autor rovněž věnuje obecné charakteristice procesní způsobilosti účastníka řízení, postavení nezletilého dítěte, které...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva
Vaňková, Zuzana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva Abstrakt: Práce se zabývá postavením poškozeného v současném trestním řízení. Účelem práce je učinit ucelené pojednání o postavení obětí trestných činů v České republice, s důrazem na jejich procesní práva v trestním řízení. Systematika textu je zvolena tak, aby na sebe jednotlivá práva, resp. jednotlivé situace, v nichž se dotčené osoby ocitají, navazovaly pokud možno chronologicky. Úvodní kapitola pojednává o vymezení základních pojmů a pramenech relevantní právní úpravy. Následuje kapitola popisující (z pohledu poškozeného) období od trestného činu k trestnímu řízení. Nejprve je zde nastíněna pravděpodobnost viktimizace v České republice a popsány možné svépomocné reakce poškozeného; zmíněna jsou tu rovněž místa, kam se poškozený může obrátit s žádostí o pomoc, a konečně i to, jak vstupuje do trestního řízení. Poté je uvedeno pojednání o tom, jakým způsobem poškozený v trestním řízení vystupuje, tedy o jeho procesní subjektivitě a otázce zastoupení, vč. nákladů vzniklých v souvislosti s jeho účastí na řízení. Další část práce obsahuje pasáž týkající se trestního oznámení, souhlasu poškozeného s trestním stíháním a na ně navazujících kroků. Závěr druhé kapitoly je věnován obavám obětí trestných činů a jim poskytované ochraně a péči. Třetí kapitola se...
|
|
| |
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Spitsyn, Oleksandr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Diplomová práce se zabývá postavením poškozeného a jeho ochranou v průběhu celého trestního řízení a popisem práv, kterými disponuje v jeho jednotlivých fázích. Práce čerpá z právních předpisů, odborné literatury, soudní judikatury a elektronických zdrojů. Práce je členěna do pěti kapitol. První z nich zahrnuje vymezení pojmu poškozený, a to jak z hlediska pozitivního, tak negativního. Dále popisuje rovněž rozdíl mezi pojmy ,poškozený' a ,oběť trestného činu'. Druhá kapitola je zaměřena na popis práv, jež náleží všem poškozeným, stejně jako těch, která patří pouze poškozeným v postavení subjektu adhezního řízení podle §43, odst. 3 trestního řádu. Podrobněji jsou charakterizovány nejvýznamnější z těchto práv. Dále je popsána možnost poškozeného vzdát se procesních práv a analyzována problematika vzdání se pouze částečného. Poslední část kapitoly je věnována nezletilým poškozeným a jejich zvláštnímu postavení v trestním řízení. Třetí kapitola zevrubněji vymezuje postavení poškozeného v individuálních fázích trestního řízení, a to od přípravného řízení až po řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích. Čtvrtá kapitola se zabývá adhezním řízením, charakterizuje podmínky řádnosti a včasnosti uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Stuchlík, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana poškozeného v trestním řízení. V průběhu celé práce autor analyzuje především právní předpisy, odbornou literaturu a judikaturu. U otázek, u kterých panuje u odborné veřejnosti neshoda, autor shrnuje klíčové argumenty a formuluje vlastní názor. Práce zahrnuje obecné vymezení pojmu poškozeného, a to jak vymezení negativní, tak pozitivní, a rozlišení mezi pojmy poškozený a oběť. Autor se blíže zabývá otázkou, kdy poškozený není oprávněn vykonávat svá práva. Z hlediska aktuální úpravy i de lege ferenda jsou rovněž popsány možnosti nepřipuštění poškozeného k trestnímu řízení. Autor dále rozebírá jednotlivá práva poškozeného, a to se zaměřením na právo poškozeného udělit souhlas se zahájením trestního stíhání a právo poškozeného s nárokem na náhradu škody domáhat se uspokojení tohoto nároku podle zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, který má za sebou svůj první rok účinnosti. Práce se dále věnuje adheznímu řízení, zejména podmínkám náležitého uplatnění nároku na náhradu škody a užití hmotněprávních ustanovení na náhradu škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení. Větší pozornost je věnována náhradě nemajetkové újmy, a to zejména v podobě bolestného a náhradě za ztížení...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva
Vaňková, Zuzana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva Abstrakt: Práce se zabývá postavením poškozeného v současném trestním řízení. Účelem práce je učinit ucelené pojednání o postavení obětí trestných činů v České republice, s důrazem na jejich procesní práva v trestním řízení. Systematika textu je zvolena tak, aby na sebe jednotlivá práva, resp. jednotlivé situace, v nichž se dotčené osoby ocitají, navazovaly pokud možno chronologicky. Úvodní kapitola pojednává o vymezení základních pojmů a pramenech relevantní právní úpravy. Následuje kapitola popisující (z pohledu poškozeného) období od trestného činu k trestnímu řízení. Nejprve je zde nastíněna pravděpodobnost viktimizace v České republice a popsány možné svépomocné reakce poškozeného; zmíněna jsou tu rovněž místa, kam se poškozený může obrátit s žádostí o pomoc, a konečně i to, jak vstupuje do trestního řízení. Poté je uvedeno pojednání o tom, jakým způsobem poškozený v trestním řízení vystupuje, tedy o jeho procesní subjektivitě a otázce zastoupení, vč. nákladů vzniklých v souvislosti s jeho účastí na řízení. Další část práce obsahuje pasáž týkající se trestního oznámení, souhlasu poškozeného s trestním stíháním a na ně navazujících kroků. Závěr druhé kapitoly je věnován obavám obětí trestných činů a jim poskytované ochraně a péči. Třetí kapitola se...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Wipplerová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Diplomová práce se zabývá postavením poškozeného v trestním řízení a jeho ochranou. Je členěna do šesti kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. Práce čerpá z právních předpisů, odborné literatury, ze soudní judikatury a rovněž z elektronických zdrojů. Druhá kapitola je zaměřena na vymezení pojmu poškozeného. Věnuje se také tomu, jaký je rozdíl mezi poškozeným a obětí trestného činu. V třetí kapitole diplomové práce jsou vyjmenována možná hlediska členění práv poškozeného. V této části diplomové práce jsou kromě první podkapitoly věnované hlediskům členění práv další čtyři podkapitoly. První z nich je věnována právům poškozeného bez nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení a druhá právům poškozeného, který tento nárok má. V rámci těchto podkapitol uvádím příkladmý výčet těchto práv a následně se věnuji některým vybraným oprávněním. Tato oprávnění podrobněji rozepisuji a uvádím nedostatky této právní úpravy. Čtvrtá podkapitola se zaměřuje na práva poškozeného stanovená v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a pátá podkapitola na práva nezletilého poškozeného. Čtvrtá kapitola se zabývá výhradně nemajetkovou újmou. Konkrétně se zaměřuje na východiska a kritéria, která berou soudy v potaz při rozhodování o...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení
Kučera, Milan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ve středu diplomové práce "Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení" stojí dvě teze: (i) že rekodifikace soukromého práva představuje v rámci úpravy jednání společnosti (resp. za společnost) pro poškozeného pozitivní změnu ve vztahu k platnosti návrhu, jímž uplatňuje svůj nárok na náhradu škody a tedy i stavení běhu promlčecí doby, a ii) že proces přiznání (či odebrání) postavení poškozeného není v platné úpravě trestního řádu dostatečně upraven, a to zejména z pohledu formy, která je k tomuto rozhodnutí třeba. Uvedená problematika úzce souvisí s druhy škody, které je možné uplatnit v trestním řízení, kategoriemi poškozených a náležitostmi návrhu, jímž se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z komparace jednání společnosti (resp. za společnost) právní úpravy před a po rekodifikací vyplývá, že dříve absolutně neplatné právní jednání pro jeho rozpor se způsobem jednání společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, je v případě jednání za společnost možné ratihabovat. Stavení promlčecí doby ke dni původního uplatnění nároku na náhradu škody díky tomu zůstává zachováno. V případě předchozí právní úpravy bylo nutné provést právní jednání znovu, přičemž promlčecí doba se stavěla až od chvíle jeho bezvadného provedení. Druhá teze byla rovněž potvrzena, neboť byly podrobně rozebrány...
|
host ::
RSS.